BLUEGRASS NA MLEJNĚ 2013
Po roce druhý víkend v srpnu mé kroky opět mířily
směr Jičín. Janďourkův mlejn v Sedlišti u Starých
Hradů ožil již po čtvrté festivalem Bluegrass na
Mlejně. Organizační tým přistupuje k výběru kapel
velmi zodpovědně, čímž se mu daří oslovit příznivce
nejen country, ale i bluegrassu.
Celý festival zahájil ve 14 hodin skvělý Album
z Chomutova. Proto stálo za to si pospíšit a přijet
na začátek. Poté zahrála a zejména pobavila
kapela Foot Rail z Vysočiny, kterou vystřídal stále
se zlepšující Abalon z Prahy s mírně obměněným
obsazením, což má na svědomí mandolinista Miloš
Andrt.
Hřeb večera byla skvělá kapela Poutníci – Brno.
Těžko uvěřit, že na scéně působí již 43. sezónu.
Obsazení kapely se během let změnilo. Nejstarším
členem (od roku 1980) a zároveň kapelníkem je
Jiří Karas Pola. Při hře Poutníků vždy proudí z podia
do davu diváků energie. Jejich projev je naprosto
profesionální. Já sama se netajím tím, že před nimi
smekám, protože už jen ten počet hraní během
roku a neustálé přejezdy by jednoho umořilo.
Všichni z kapely podávají špičkové výkony, aranže
jejich skladeb mě velmi baví a krásně se na ně dívá
neboť se usmívají a vyzažuje z nich i radost ze hry.
Během sezóny festivalů vystupují i několikrát denně.
„Tisíckrát nic umořilo osla.“ Ale Poutníky ne!
Dále vystoupila kapela Pražce z Luk nad Jihlavou.
Hrají velmi „příjemně“, ráda si je kdykoliv poslechnu.
Navíc je hezké vidět a slyšet hrát na banjo ženu.
Další kapela, na kterou jsem se těšila, byly Fámy
s Petrem Kůsem. Tato kapela je jednou z mých
srdečních záležitostí. Moc bych si přála, abychom
ji mohli více potkávat, vidět a slyšet. Jejich písně
a skladby jsou čistě autorské, převážně z dílny Petra
Kůse. Zlí jazykové tvrdí, že postupem let v jeho
písních „přibývá mrtvol“. Ale mě jeho písně hladí
po duši. Myslím si, že se obsah prostě jen mění,
jak jde čas.
Nasledující kapelu Fair Play Grass z Mladé Boleslavi
jsem viděla již o týden dřív na Bluegrassovém
Čtyřlístku v Ploukonicích. Nevím, jak pokračovalo
jejich hraní na dalších akcích, ale tady, stejně jako
v Ploukonicích, začalo ke konci jejich vystoupení
pršet. Jinak F.P.G. je kapela, kterou mám moc ráda.
Líbí se mi, jak postupně jejich projev získává na
suverenitě. Což je znát hlavně ve zpěvu skvělého
Honzy Huška. Kapelník Jan Melichar prý na „chvíli“
mizí pracovně kamsi do Číny. Přeji kapele, aby
tuto změnu ustála a těším se na další setkání.
Poslední kapela festivalu Maňána Bluegrass
Band z Jičína již hrála v suchu uvnitř mlýna. Vystoupila
bez mikrofonu. Velmi pobavila narvaný
provizorní sál písněmi s tradičním bluegrassovým
pojetím.
Večer zdaleka neskončil. Následoval jam, který se
pro některé protáhl až do ranních hodin.
Zatím se mi podařilo být na každém ročníku tohoto
festivalu. Velmi oceňuji nadšení všech, kteří
se na jeho „běhu“ podílejí! Je tady vždy skvělá
a přátelská atmosféra. Bezvadné zázemí. Můžete
si postavit stan nebo spát na palandě v půdních
prostorách. Chválím výběr piva! Točené nealko
Birell, Svijany a Plzeň. I když já „pivo“ říkám jen
Plzni. Občerstvení bylo také moc dobré, hlady nikdo
neumřel.
Kdo se těšil, že se opět rozepíšu o městě Jičín, má
smůlu! Letos jsem se po městě projít nestihla. Těším
se nashle za rok!
Lenka Veselá